Kamarádky s dětmi ve Španělsku

Loni v září mi psala kamarádka Luci, maminka 3 letého Timona a budoucí maminka Tea: „Kiki, vyrazíme spolu někam na jaře s děckama k moři! Zkrátit si zimu a užít si tu mateřskou, jak říkají, dovolenou.“

Asi bych to nebyla já, kdybych se toho nechytla. Mít akční kamarádku je vždycky fajn. Navíc takovou pohodářku, která si troufne vyjet sama i se dvěma dětmi. A takovou, která neřeší každou blbost. To bych přála všem.

Domluvily jsme se a v dubnu vyrazily já, ona, 3 letý Timon, rok a tři čtvrtě starý Štěpán a 6 měsíční Teo za dobrodružstvím.

Níže jsem dala dohromady článek, ve kterém popisuju své vlastní postřehy. A budu moc ráda, když nakopne aspoň někoho z vás vyrazit s dětmi sami bez partnera, partnerky. I kdyby to mělo být jen na víkend do vedlejší vesnice. 😉

Proč vyrazit jen s kámoškou

Pokud máte tradiční domácnost, kde muž chodí do práce a žena se stará o dítě, tak je jasné, že muž má omezené množství času někam vyrazit. Tak proč čekat na 25 dní dovolené, když můžete vyrazit kdykoliv? Kamarádka na mateřské má navíc stejné povinnosti, co vy, tak proč to nespojit dohromady. 😉

Děti se spřátelí, učí se od sebe. A já jsem toho názoru, že lepší je řešit běžné denní blbosti z pláže, lesa, louky, hor, než z paneláku.

A upřímně, kdy máte čas si s kámoškou opravdu dobře pokecat, když se potkáte jednou týdně na dvě hodiny (klidně i bez dětí 😉 )? Večer jsme se vždycky sešly na terase a měly konečně čas :-D.

Takže výhody jsou jasné. Jdeme dál.

Jak jsme vybíraly destinaci

  • Chtěly jsme do tepla už v dubnu.
  • Být stále v Evropě.
  • Aby tam nebylo moc draho.
  • Aby tam bylo moře, slaný vzduch, který vyléčí všechny rýmičky.
  • Aby měli rádi děti.
  • Tohle všechno splňovalo jižní Španělsko, Andalusie. V Andalusii jsme už byli pár měsíců před tím s Honzou a Štěpánkem. Procestovali ji a vlastně vybrali dobrou destinaci na to, kam se vydat jen samy ženské bez chlapů a s dětmi. Našim útočištěm se v dubnu stalo městečko Nerja.

Jak se připravit na cestu s dětmi

Tohle už máme s Honzou myslím celkem vychytané. Se Štěpou cestujeme dost od jeho 2 měsíců, tak jsme věděli, jak se na cestu připravit.

S Luci jsme sepsaly seznam věcí a vyškrtaly to, co můžeme koupit na místě. Cílem bylo tahat co nejméně věcí, abychom měly volné ruce pro děti.

Hodí se mít dostatek jídla a nějaká zábava do letadla. Určitě mějte s sebou náhradní oblečení pro děti i pro sebe. Malé katastrofy se stávají kdekoliv. 😀

Na přesun z domova na vídeňské letiště jsme měly dostatek času. Naše 2h rezerva nám krásně posloužila k tomu, abychom s dětmi před odletem zašli na hřiště v jedné vesnici asi 20min jízdy autem na letiště. Tam měly možnost se vyběhat a potom jim aspoň nevadilo sedět chvíli v kočárku.

Ubytování a kritéria výběru

Preferujeme apartmán. Chtěly jsme si samy vařit, mít k dispozici celý byt. Ocenily jsme 2 ložnice pro každou rodinu zvlášť, plně vybavenou kuchyň, oplocenou terasuPRAČKU. Ta prala skoro každý den, protože jsme s sebou braly minimum věcí.

Poloha ubytování byla taky důležitá. Samozřejmě jsme balancovaly mezi cenou a vzdáleností od moře. Nakonec jsme vybrali asi 1,5km od moře, ale byla tam možnost dojet autobusem. U apartmánu byl hned supermarket, což byla taky výhoda, že jsme nic nemusely tahat až z města. Naše volba padla tedy na rezidenci Villas Capistrano.

Program se třemi malými dětmi

Neměly jsme přehnaná očekávání. Cílem bylo být co nejvíce venku. Trávit čas u moře. Žádné velké výlety za město. Mít zkrátka program podobný tomu, jako když jsme doma.

Co jsme si ovšem nemohly nechat ujít byla show tradičního tance a hudby flamenco! Do karet nám hrálo, že se představení konalo už v 18h, tak jsme neváhaly a koupily vstupenky a šly společně s dětmi. A jak to vydržely? Štěpán po skončení řval „Já chci ještě zůstat na flamencu!“ Za žádnou cenu nechtěl domů :-D.

Nemít očekávání

… to je asi to nejdůležitější. S dětmi je vše mnohonásobně pomalejší, vše je zajímá, vše chtějí zkoumat. Proto je fajn nechat se zlákat do jejich světa nadšení pro všechno a zkoumat s nimi! Svět poznáváte najednou z úplně jiné perspektivy. A mě osobně to baví. 🙂

Ano, taky se pak stane, že se vracíte z města domů ověšeni úplně vším, protože unavené děti už vše sabotují. 😀

Proč je lepší mít k sobě dospělého parťáka (příběh z vlastní zkušenosti)

Před odletem jsme se s Luci modlily, abychom odletěli všichni zdraví. To se naštěstí povedlo. Ale co přišlo potom…?

Jedno ráno jsem se vzbudila s bolestmi žaludku a vše šlo ven. Tohle nebyly těhotenské nevolnosti. 😀 „Tak teď bych si přála být doma,“ říkala jsem si v duchu. Štěpána to moc nezajímalo, že potřebuji ležet. Naštěstí tam byla Luci, která si ho na dopoledne vzala a já se mohla vyspat.

Odpoledne mi už bylo lépe, tak jsem šla s ním pro jistotu nakoupit, kdyby to náhodou přišlo znovu. A ono přišlo, jen ne na mě, ale na Štěpánka.

Tak jsme se v tom hezky prostřídali a já byla ráda, že tam nejsem jako sama dospělá, ale že si můžeme vzájemně pomoct. Proto bych i do budoucna preferovala jet s ještě s někým dospělým.

Výlet do Španělska se vydařil účel zkrátit si zimu splnil. Budu ráda, když i nadále přibydou další příběhy, které s vámi budu moci sdílet. Holky, nebojte se toho a vyrazte někam s kámoškou. A pokud k sobě nikoho nemáte, zkuste různé facebookové skupiny, kde můžete najít někoho podobného k sobě. A je opravdu jedno, jestli pojedete na pár dní na chatu za město nebo do jiné země. 😉

Pokud vás zajímá rodinné cestování, mrkněte třeba na náš roadtrip po Andalusii >>TADY nebo cestu karavanem po Slovensku, Slovinsku, Maďarsku a Rakousku >>TADY.

pořádáme inspirativní přednášky o cestování se zajímavými hosty.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.